6. Nastavení pravidel

Mnohdy se stává, že v rodinách, kde je tato problematika aktuální, chybí pevné hranice, mantinely, kterých by se jak hráč, tak přibuzní (blízcí) mohli chytit. Proto zde nabízíme příklady, jak by mohly vypadat pravidla u Vás. Můžete se nimi inspirovat nebo je přímo využít:

„Moje dveře jsou kdykoliv pro tebe otevřené, pokud jsi "čistý/á", ne v případě, že hraješ.“

„Rád/a tě podpořím radou i činem ve všem, co je dobré pro tebe a pro tvoje zdraví, ne však v hazardu.“

„Pokud budeš chtít něco udělat proti hraní, rád tě podpořím. Jsem také připraven/a jít s tebou do terapeutického centra anebo se účastnit setkání příbuzných hazardních hráčů. Budu mluvit o všem.“

„Pokud si to přeješ, budu s tebou udržovat kontakt, s tvým lékařem nebo s tvým poradcem v oblasti léčby hazardu.“

„Nemám žádnou chuť na lži, říkej mi, prosím, pravdu. Nebudu trpět tvé podvádění nebo dokonce okrádání.“

Kromě pravidel je také neméně důležité přispívat k tomu, aby k nechtěnému chování víc nedocházelo, resp. aby se v budoucnu eliminovalo. I když máte do jisté míry omezené možnosti, můžete podpořit partnera/ku v nových vzorcech jeho chování a to zejména v začátcích práce na sobě, kdy si hráč mnohé věci nemusí uvědomovat. Vy ho však svými reakcemi můžete správně nasměrovat. 

Doporučuje se:

  • Nechránit před důsledky jeho chování
  • Ukazovat na souvislost nepříjemných prožitků a hazardu
  • Přestat domlouvat, přesvědčovat a zanechat vzorec vzájemného obviňování
  • Opakovat konstatování, jak nám chybí přítomnost dotyčného při příjemných aktivitách
  • Otevřeně mluvit o vlastních i rodinných omezeních, která hraní doprovázejí, a vyjadřovat nespokojenost a touhu po změně
  • Umět vhodnou formou vyjádřit hranice své tolerance a říci, jak se zachováme v případě pokračování své hazardní aktivity
  • V neposlední řadě pochopit, přijmout a naučit se strategie, které bližního mohou dostat do programu odborné péče