4. Co by měli manželé/manželky (partneři/partnerky, blízcí) udělat, když mají doma hráče:

 

  • Myslet na sebe:

  • Oddělit finance či nabídnout partnerovi/partnerce možnost spravování jeho peněz. Praktické rady jak na to, najdete zde.
  • Myslet na své duševní zdraví – cvičení, plávání, relaxování, jóga. Důležité je nezapomínat na potřebný odpočinek a rozptýlení, vyhýbat se alkoholu a jiným návykovým látkám, a to zejména v obtížných životních situacích.
  • Síť sociálních vztahů jako forma pomoci

- přesto, že doma máte hráče, svůj život omezovat nijak nemusíte. Naopak, pokud Vám to Váš čas dovolí, můžete svůj den obohatit i o nové aktivity či nové lidi. Takovým postojem můžete svůj život udělat aspoň o něco snesitelnějším. Za to, co se děje u Vás doma, se nestyďte, je zbytečné něco tajit, v každé rodině se vyskytuje něco, co je pro ní nepříjemné, citlivé.

  • Láska, která má svá jasná pravidla

- i když hráč působí rodině velké problémy, je možné dávat mu najevo, že jí na něm záleží a že ho mají příbuzní rádi. Ne však tím, že ho rodina bude podporovat v utrácení peněz až do té doby, dokud se rodinná pokladnice úplně nevyčerpá. Zaplacením dluhu se situace načas upokojí, hráčovi ani rodině to ale rozhodně neprospěje. Právě naopak, rodinný problém se bude točit pořád dokola. Proto chce rodina dosáhnout, aby změnil své chování.

  • Jak získat spojence

– hazardní hráč nezřídka putuje od jednoho příbuzného ke druhému. Proto čím dříve se v rodině dohodnou na pravidlech a čím z více stran pocítí hráč tlak ke změně, tím má větší naději na vyléčení. Nespokojte se však jen se slibováním, ale požadujte i reálné kroky, případně mu pomozte je uskutečnit (změna životního stylu, léčba, spravování peněz atd.).

  • Co když hrozí sebevraždou

– nejlepší odpověď v takovém případě je, že mu navrhnete nebo zprostředkujete psychologickou nebo psychiatrickou pomoc. Neberte to však tak, že se manžel/ka chce zabít proto, že se s ním chcete např. rozvést. V případě, že nepřestane hrát, tento krok by pravdepodobně udělal/a i bez rozvodu.

  • Životní styl v prevenci i při léčení

 – partnerce nebo partnerovi můžete říct, co se Vám na jeho způsobu života líbí a co ne a při vhodných příležitostech mu to můžete opakovat. Mezi bezpečné trávení volného času patří výlet, návštěva kvalitních přátel, koupání, pěstování nějaké přitažlivé společné záliby atd.  Tyto způsoby můžete partnerům navrhnout a i kdyby se do nich nezapojili, má to svoji cenu aspoň pro Vás.

  • Profesionální léčba pro partnery a partnerky hazardních hráčů

 – když se hazardní hráč rozhodne pro léčbu, je potřeba této situace hned využít, protože takovéto odhodlání nemusí trvat dlouho. Nezapomínejte však ani na sebe a vyhledejte odbornou pomoc i pro sebe. Může to být právní poradna, manželský poradce, psychoterapie, linka telefonické pomoci, centrum krizové intervence atd. Volba druhu pomoci závisí na Vašich potřebách a preferencích.

  • Hazardní hráči a jejich děti

– dítě si může nesprávně spojit napětí v rodině se svým špatným prospěchem nebo s tím, že neuklízí. Tímto v něm narůstají pocity viny, což je velmi nebezpečné. Dítě musí vědět, že problémy mezi dospělými nevznikly jeho vinou. Také není vůbec vhodné udělat si z dítěte spojence proti tatínkovi/mamince, který/á má problém s hraním. Úlohu špatně fungujícího rodiče mohou částečně převzít prarodiče, tety a strýcové nebo rodinní přátelé, či jiná osoba. Dítě by mělo vědět, že atmosféra v rodině je předvídatelná (např. v určitou hodinu bude připraveno jídlo, bude se pamatovat na oslavu jeho narozenin, večer se nezapomene na pohádku na dobrou noc).

 

Seznam literatury:

Kalina, K.: Základy klinické adiktologie, 2008

Nešpor, K.: Už jsem prohrál dost, 2006